Popravdě není brkoslav severní (Bombycilla garrulus) vůbec návštěvníkem ptačích krmítek. Také s jeho letní pomocí nemůžeme počítat. V létě ho totiž u nás nepotkáte. Trošku se teda vymyká z našeho seriálu. Přesto si ho dovolím zmínit, protože k naší zimě společně s havrany a vránami patří.

Osobně jsem měl tu čest se s ním několikrát potkat při zimních výletech a letos poprvé také na naší zahradě.  Na jedné naší neočesané jabloni se totiž celé jedno lednové odpoledne zdržovalo a krmilo hejno asi 40 brkoslavů.   

Brkoslav severní je u nás zimním hostem. Jak napovídá jeho druhové jméno, přilétá k nám ze severní Evropy. Běžně hnízdí na severu Skandinávie a v ruské tajze. K nám se letí na zimu ohřát a hlavně najíst. Jeho zimní strava je tvořena bobulemi, šípky ale i jablky a jiným ovocem, které zůstalo nesklizené.

Brkoslava můžeme poznat podle jeho červenohnědé barvy s bílou a žlutou kresbou na křídlech. Vykytuje se zásadně v hejnech. Při zimní procházce můžeme tyto hejna spatřit na jabloních u silnice či keřích šípku. Má také typický cvrčivý hlas. Jak ukazuje fotka, je to poměrně krasavec.

A jak brkoslava (a nejen jeho) podpořit? Zachováním ovocných stromů ve volné krajině nebo výsadbou živých plotů s bobulemi. Pokud pravidelně máme přebytky jablek ze stromů, můžeme také některé zdravé plody ponechat na stromech. Budou tak sloužit jako zásobárna pro zimní měsíce nejen pro brkoslava ale i například pro kosy.

Ptačí krmítka a budky z chráněné dílny v našem obchůdku.