podzimní sklizní ovoce i zeleniny úzce souvisí i jejich uskladnění. Sklizeň ovoce provedená ve vhodnou dobu zvýší samotnou trvanlivost plodin.

Například jablka a hrušky sklízíme, až jím začnou hnědnout jádra, švestky a renklódy v momentě, kdy mají svoji typickou barvu, vůni a chuť. Důležité je také počasí, raději nesklízíme za velkého vlhka nebo horka. Plody se snažíme sklízet i se stopkou, snižuje se tím riziko hnilobných procesu v ráně po vytržení stopky z plodu. Pro skladování ovoce je nejvhodnější chladný sklep, ovšem ten každý nemá. Ovoce tak můžeme skladovat třeba ve studni v bedně zavěšené kousek nad hladinou, přímo v domě zase volíme chladnější nevytápěnou místnost. Horší je to v panelákovém bytě, kde i ve sklepích není vhodná teplota. Zde se můžeme pokusit vytvořit skladovací prostor na balkóně v bednách obložených polystyrénem a dobře zakrytých dekou. Než se ale trápit skladováním v těchto nepříznivých podmínkách, je určitě snadnější nadělat z ovoce třeba mošty nebo pyré, které buď sterilujeme, nebo můžeme vše zamrazit (mošt v PET lahvích, pyré v sáčcích).

na-jablku-mela-zustat-stopka_526_500

Také pro uskladnění zeleniny je opět velmi vhodný chladný sklep. Rovněž účinnou a zdravou metodou skladování je zkvašení. Každý zná kvašené zelí, ovšem mléčným kvašením můžeme zpracovat i veškerou kořenovou a brukvovitou zeleninu. Návody lze najít třeba na internetu, hledejte pod heslem „výroba pickles“.

Nyní je také vhodná doba ke sběru semínek, zejména různých letniček. Důležité je správné uskladnění semen. Semena by měly být vždy vyčištěná (bez různých zbytků a nečistot) a suchá. Umístíme je nejlépe do šroubovacích zavařovacích sklenic a uložíme na suché, tmavé a chladné místo. Teplota by se měla blížit k nule, malé množství semen tak můžeme uskladnit i v ledničce. Podmínky pro skladování by měly být stále, změna teploty v průběhu dne snižuje následnou klíčivost.

cerstve-vysazene-kere-trvalky_525_499

žáří je rovněž vhodná doba k výsadbě keřů a trvalek. Platí to i pro živé ploty. Bohužel se v poslední době většina majitelů zahrad upnula jen na živé ploty z „tújí“ (zástupci rodu cypřišek, zerav a jalovec). Je to velká škoda, zahrady kompletně obrněné touto hradbou na mě osobně působí velmi smutným až ponurým dojmem. Zvolit lze přitom i mnoho jiných druhů, které navíc lépe snášejí řez a poskytnou nám na pozemku dostatek soukromí i v zimě. Nejvhodnější je určitě habr nebo buk (v zimě jim neopadává listí), stříhání dobře snáší i stálezelený ptačí zob či plody ozdobná hlohyně šarlatová, z jehličnanů pak tis červený. Na větších pozemcích můžeme vysázet i tzv. volně rostoucí živé ploty. Rostliny zde neseřezáváme do pravidelných tvarů, ale necháváme jím volnost růstu. Takové husté ploty můžou sloužit jako přirozená bariéra na konci pozemku. Při volbě vhodných druhů, mohou tyto živé ploty sloužit jako zdroj potravy a místo úkrytu pro různé užitečné živočichy (zejména ptáky), anebo i jako zdroj plodů pro naši potřebu. Použít můžeme např. rakytník, bez černý, trnku obecnou, lísku obecnou, muchovník nebo dřín. Ptáci zase uvítají hlohyni šarlatovou, hlohy, růži šípkovou, pro podporu opylovačů je vhodná zase komule davidova nebo pustoryl.

kvetouci-komule-davidova-je-velkym-lakadlem-pro-motyli_528_501