Tento článek navazuje na předchozí článek Pěstování bez rašeliny, kde jsem popsal důvody, proč se rašelina používá, ale také argumenty pro zamyšlení, zdali rašelinu na zahradě používat. Lze ale rašelinu pro zahradní účely vůbec nahradit?

Nahrazení rašeliny v zahradě není bláznivý nápad pár excentrických přírodních zahradníků. Toto téma je poměrně dost diskutované v rámci některých zemí Evropy a USA. Například rakouský projekt Natur im Garten, který propaguje přírodní zahrady, má jako jednu z nosných myšlenek právě nepoužívání rašeliny. Také Britská královská zahradnická společnost (RHS), což je jedna z nejprestižnějších zahradnických organizací na světě, se tématu nahrazování rašeliny intenzivně věnuje. Na svých zahradách se snaží minimalizovat spotřebu rašeliny (a za posledních 10 let se jím to povedlo o 90 %), snížení používání rašeliny také vehementně podporují a provádějí vlastní výzkum, kde srovnávají jednotlivé alternativy rašelin. U nás bohužel jsem v tomto poněkud pozadu, ať už diskuzí a informacemi, tak i nabídkou bezrašelinných substrátů v obchodech.

K čemu jsme si tedy zvykli rašelinu používat a jak ni lze v konkrétních případech nahradit?

Rašelina se používá ke zlepšení vlastností půdy na venkovních záhonech s cílem zvýšení úrodnosti. Ano, rašelina pomáhá zlepšit půdní strukturu, zvyšuje podíl organických látek v půdě a pomáhá k lepší využitelnosti živin pro rostliny. Existují ale ještě lepší, levnější a přirozenější substrát vhodný pro naše záhonky, a tím je kompost. Vlastní kompostování rostlinných a kuchyňských zbytků je snadné a nenákladné pro každého majitele zahrad. Více info zde a zde a zde.

Nevhodné je využití rašeliny rovněž k mulčování. Kromě cenové nevýhodnosti mulčování rašelinou, si zbytečně okyselujeme půdu. Rašelina je navíc snadno vysychavá, čímž popírá jednu z důležitých vlastností mulče – udržovat půdu vlhkou. Pro mulčování se opět hodí spíše kompost, různé rostlinné zbytky ze zahrady (posekaná tráva, plevele, které ještě nestihly vykvést), v reprezentativnějších porostech pak štěpka z kůry ideálně z listnatých dřevin.

humus_158_135

Poněkud specifičtější a řekněme ne již tak jednoduché, je nahrazení rašeliny v substrátech pro výsev, předpěstování, množení a pěstování v květináčích, které jsme si zvykli prostě koupit v obchodě. Tyto substráty obsahují převážně rašelinu doplněnou o jiné materiály. Alternativ pro nahrazení rašeliny je sice více, každá má však mírně odlišné vlastnosti – zejména co se týče pH a obsahu živin. Pro nahrazení rašeliny se v komerčních substrátech používá nejčastěji štěpka, dřevěné odpadní látky (piliny, dřevěná vlákna, papír), komposty z kompostáren a kokosové vlákno. To se v současnosti využívá asi nejvíce, jelikož vlastnostmi blíží rašelině nejvíce – výborně zadržuje vodu, neobsahuje živiny. Nevýhodou kokosového vlákna je, že se musí dovážet na dlouhé vzdálenosti (např. ze Srí Lanky). U nás lze sehnat samostatně balené například v chovatelských potřebách.

U nás se zatím bezrašelinné substráty sehnat nedají. Můžeme si ale vyrobit vlastní pěstitelskou směs, ostatně tak jak jsme kdysi byli zvyklí.

1) Lze samozřejmě vzít jen zeminu někde ze záhonu, samotná ale v květináči rychle ztvrdne, proto ji vylehčíme. Nejjednodušším postupem pro přípravu domácího pěstebního substrátu je tak namíchání zeminy ze záhonku s kompostem v poměru 1 : 1.

2) Další jednoduchou směsí určenou zvláště pro přesazovaní vyklíčených rostlinek je smíchání kompostu a agroperlitu.

3) Na předchozí přípravu poněkud složitější, ale zato svými vlastnostmi skoro profi substrát se skládá z vyzrálého kompostu (1 díl), listovky (1 díl) a písku (1 díl). Co je to listovka a postup výroby naleznete zde

4) Já osobně si míchám směs z kompostu (1 díl), zahradní jílovitá zemina (1 díl), písek (1 díl) někdy přidávám i perlit.

5) Pokud nemáme po ruce kvalitní kompost, můžeme použít tento postup: dva díly kvalitní zahradní zeminy, jeden díl písku nebo perlitu a jeden díl listovky případně dřevěné štěpky (nejlépe z listnatých dřevin). Při použití tohoto substrátu je důležité začít již během 14 dní přihnojovat na dusík bohatými hnojivy (jakožto přírodní zahradník samozřejmě na přírodní bázi jako např. kopřivová jícha).

zahradnicky-substrat-bez-raseliny_392_373

Zeminu a kompost pro výše uvedené postupy používáme prosáté pomocí síta (vhodný je například platový kuchyňský cedník – ne ty kovové, ty mají moc úzké oka). Nevýhodou je možná přítomnost semen plevelů. Minimalizovat to můžeme použitím dobře vyzrálého kompostu (čerstvý kompost může navíc obsahovat látky brzdící klíčení) – zkouška zralosti zde a zeminy z krtinců – ta je nádherně prokypřená a téměř bez semen. Zemina z krtinců je ideální i pro pěstitele v bytech a na balkónech – nějaké určitě najdete i v okolí domu, často přímo na sídlišti apod.   

Je potřeba říct, že je v domácích podmínkách skoro nemožné vytvořit stejné vlastnosti jako u průmyslově vyráběných substrátů z rašeliny. Pokud tedy pěstujete nějaké speciální interiérové rostliny, je lepší využít ze začátku speciální kupované směsi a až získáte zkušenosti, poté postupně experimentovat a zkoušet své vlastní substráty. Pokud však máte v úmyslu předpěstovat si sazenice na zahradu nebo osázet balkón květinami, určitě se nemusíte bát jít do vlastnoručně vyrobených substrátů. Výše uvedené návody, popsané jednak z vlastních zkušeností (bez rašeliny funguji na zahradě třetím rokem) a k tomu jsou rovněž přidány i postupy sebrané z knih o přírodním zahradničení, ukazují široké spektrum možnosti. Rozhodně se jich nemusíte držet přesně jak cukrářských recepisů. Zkoušejte, experimentujte, vždy něco vyroste. Navíc výzkumy zde již zmíněné Královské zahradnické společnosti ukazují, že většina pěstované zeleniny a okrasných rostlin má podobné výsledky jako v substrátech s rašelinou.

To jen my jsme si za poslední roky zvykli až na příliš perfektní vlastnosti kupovaných substrátů a přitom existovali a stále existují možnosti, jak si vypěstovat zeleninu nebo okrasné rostliny za méně peněz, s větší radostí a bez negativního vlivu na životní prostředí.