Náš domácí mazlíček dokáže na naší zahradě způsobit poměrně značné škody. Vyhrabává díry, sešlapává záhony s okrasnými nebo užitkovými rostlinami a znečisťuje a hlavně ničí zahradu svou močí a trusem.

K předejití těchto ničitelských nájezdů našeho psa je samozřejmě nejdůležitější dobrá výchova od mala. V opačném případě se musí majitel smířit s tím, že zahrada nebude vypadat úplně přesně podle jeho představy. Mnoho majitelů se tak uchyluje k vytvoření systému různých plůtků, zátaras a branek, pro vymezení ploch, kam pes nesmí. Pokud nechceme mít naši zahradu rozdělenou demarkačními čárami na různé zóny a hlavní problém pobytu našeho pejska na zahradě je v jeho značkování (rostlin, zahradního vybavení, fasády atd.), můžeme postupovat i jinak, a navíc to nebude vůbec proti psí přirozenosti.

Psí moč

Pes je teritoriální zvíře a značkováním (platí to zejména pro psí samečky) si označuje své území. Tak tomu činí právě i na zahradě, kde se cítí opravdovým pánem a dává to všem svojí močí najevo. Kritická (pro pěstitele) jsou místa v okolí plotů, kde musí pes zvláště oznámit všem okolojdoucím možným narušitelům, že tady vládne on. Bohužel to vzápětí pozná i pěstitel jednak podle zápachu a také hlavně podle usychajících rostlin nebo jejich částí. Psí moč je totiž koncentrovanější, než moč lidská, a tak velmi snadno spálí pěstované rostliny.

Pěstitelé – pejskaři se brání proti psí moči různými způsoby. Od přidávání nejrůznějších ingrediencí (kvasnice, mléčné výrobky, rajčata atd.) do psího pokrmu, které prý zmenší agresivitu psí moči, přes zmíněné oplocení záhonů až po nejrůznější ne vždy účinné repelenty. Ideálním a pro psa přirozeným řešením je rozmístění tzv. psích pisoárů (podívejte se na ně v našem obchůdku) na exponovaných místech. Možná v tento moment některým čtenářů přešel po tváři úsměv, pravdou je však, že se jedná o výrobky velmi účinné a hojně využívané například v parcích evropských měst. Psí pisoár je perforovaný a uvnitř je umístěna malá nádržka s přepadem, v které vždy zůstane trochu psí moči. Pejsek je tak stále přitahován pachovou stopou a nutí ho to opět použít pisoár znova a znova. Jelikož je nádobka umístěna uvnitř, nehrozí smytí pachové stopy deštěm ani zaléváním. Velmi výhodná je drobná úprava terénu, kdy pisoár umístíme do prostoru cca půl metru okolo něj vysypaného štěrkem, do kterého se moč může dobře vsakovat a navíc prolitím vody z něj jednoduše odstraníme zápach. Štěrk můžeme také občas jednoduše vyměnit.

Zpravidla je vhodné rozmístit po zahradě několik pisoárů, zejména na místa okolo plotu. Pokud cizí psi rádi přeznačkovávají našeho pejska očuráváním plotu či rohu domu, je dobré umísit pisoár i tam.

Psí výkaly

Dalším trablem spojeným s pejskem jsou jeho výkaly. Zde zatím bohužel neexistuje výrobek, který by bez naší práce (tedy sběru) tyto výtvory likvidoval. Kromě sběru je však i problém, kam psí bobky vyhazovat. Do kompostu by rozhodně kvůli nemocím neměli přijít a v popelnici odporně zapáchají. Zde je výhodná tzv. psí toaleta (k dostání v našem eshopu). Jedná se vlastně o nádrž s přepadem, která je zakopána v zemi. Pravidelným přidáváním psího trusu, vody a neškodných bakterií zde probíhá rozklad psích bobků (bez zápachu!), vzniká pro životní prostředí nezávadná tekutina, která se díky přepadu sama vsakuje do půdy.