Osázená bylinková spirála

Bylinková spirála

Pěstování bylinek má jistě své místo na každé zahradě. Existuje mnoho druhů bylinek jednak pro kuchyňské účely anebo pro výrobu léčivých směsí. Jelikož jde o pestrou skupinu rostlin, liší se u jednotlivých druhů nároky na jejich pěstování. Najdeme bylinky vyloženě vlhkomilné a na druhé straně hodně bylinek původem ze Středozemí potřebuje spíše sušší a propustnou půdu s dobrým osluněním. Jen u bylinek pěstovaných v  optimálních podmínkách se naplno projeví jejich aroma. Na běžném záhonu v rovině je velmi těžké poskytnout všem bylinkám ideální podmínky pro růst. Můžeme tak různé druhy rozmístit po pozemku podle konkrétních podmínek, nevýhodou je ale menší přehlednost. Bylinky prostě nejsou pohodlně při ruce. A tak je zde řešení oblíbené zvláště v přírodních zahradách – zbudování bylinkové spirály.

Proč bylinková spirála

Bylinková spirála je vlastně suchá zídka, zakroucená do tvaru spirály a tvořící jakýsi kopec. Tato spirála je vyplněna zeminou s různými poměry jílu, humusu a písku. U paty bylinkové spirály se také často buduje menší jezírko. Princip bylinkové spirály je v souhře různých prvků, které na malé ploše vytvoří místa s vhodnými podmínky pro jednotlivé druhy bylinek. Vhodná orientace na světové strany optimalizuje sluneční osvit pro jednotlivé druhy. Kameny či jiný materiál použitý na stavbu spirály kumulují do sebe teplo, zemina s různou mírou propustnosti a vodní plocha zase ovlivňují vodní režim v bylinkové spirále. Kombinace těchto prvků vytváří na bylinkové spirále místa s mírně odlišnými podmínkami tzv. mikroklimatem. To umožní na malé ploše blízko sebe pěstovat vlhkomilné a suchomilné rostliny. Na nejnižším místě u tůňky je půda nejvlhčí, směrem vzhůru vlhkost ubývá a na nejvyšším místě bylinkové spirály najdou ideální podmínky suchomilné bylinky.

Lze ale najít i další pozitiva bylinkové spirály. Spirálový tvar spojený s postupným zvyšováním terénu umožňuje pěstování většího množství druhů, než na obyčejném záhonu. Zídka tvořící kostru spirály slouží stejně jako běžná suchá zídka jako úkryt pro nejrůznější užitečné živočichy. V neposlední řadě je kvalitně postavená bylinková spirála zajímavým prvkem ozvláštňujícím i malou zahrádku.

Vytyčení bylinkové spirály

Vytyčení bylinkové spirály

Bylinkovou spirálu je nejlépe umístit na slunné místo co nejblíže kuchyni. To nám umožní sklidit si při každém vaření potřebné množství čerstvých bylinek bez zbytečného obíhání celé zahrady. Platí, že čím větší rozměry spirály, tím se lépe utvoří na ní rozdílné mikroklimatické podmínky. Proto se volí rozměr s průměrem alespoň dva metry a výškou jeden metr. V praxi však zejména výška bývá nižší, přesto je dobré, aby byla aspoň 60 cm. Orientaci je vhodné nasměrovat tak, aby vrcholová část spirály byla natočena směrem na jih. Zde porostou na slunce nejnáročnější druhy. Pro stavbu spirálové kostry záhonu je možné zvolit různé materiály. Nejpřirozenější je kámen, lze využít ale i dřevěnou kulatinu nebo cihly, z kterých se zase spirála velmi snadno skládá.

Stavba bylinkové spirály

Stavba bylinkové spirály

Stavba bylinkové spirály

Na místě, kde spirála vyroste, odkopeme drn a vrchní vrstvu zeminy zhruba do dvaceti centimetrů. Pokud bude spirála s jezírkem, tak v nejspodnější části budoucí bylinkové spirály vykopeme jámu, kterou vyložíme geotextílií a jezírkovou fólií. Můžeme ale i zakopat například staré pozinkované či smaltové umyvadlo či jinou vhodnou nádobu. Vezmeme pruh nějaké látky (např. geotextílie, starý koberec, deka apod.) a položíme jej jedním koncem na dno jezírka a druhý směřuje směrem k nejnižší části bylinkové spirály, kde se zakope. Tato látka bude sloužit jako knot, zavlažující nejspodnější část budoucí spirály. Dno jezírka vyložíme kamením.

Nyní začneme budovat samotnou spirálu z námi zvoleného materiálu. Začínáme stavět v nejnižší části u jezírka a spirálu postupně zvyšujeme. Stejně jako u klasické suché zídky se vždy po položení kamene či jiného materiálu přesvědčíme, že se neviklá a případně podložíme nebo upravíme pomocí sekáče. Kameny ve vyšší vrstvě by měli překrývat přes spáru kameny v nižší vrstvě. Jak spirála pomalu narůstá, přidáváme dovnitř postupně zeminu. V nejnižší části spirály (blíže k jezírku) použijeme zeminu hodně promíchanou s kompostem (poměr 1:1), tak abychom vytvořili zeminu s dobrými vododržnými vlastnostmi. Ve střední části by měla být zemina více hlinitá, použijeme tedy zeminu bez kompostu případně jen s malým množstvím. Naopak v nejvyšší části spirály je zemina promíchaná s pískem, tak aby dobře odtékala voda.

Spirála doplněná zeminou (na nejvýším místě s velkým podílem písku, na nejnižším zase s velkým podílem kompostu)

Spirála doplněná zeminou (na nejvýším místě s velkým podílem písku, na nejnižším zase s velkým podílem kompostu)

Bylinky na bylinkovou spirálu

Vhodných druhů na bylinkovou spirálu je mnoho, každému je však lépe v jiné části. Úplně u jezírka je nejvhodnější místo pro mátu, dále se pak ve spodní části spirály bude dařit šťovíku, měsíčku nebo lichořeřišnici. Ve střední hlinité části je dobré vysadit petrželku, měsíční jahody, heřmánek, pažitku, meduňku nebo koriandr. V nejvyšší a nejsušší části je místo na středomořské bylinky jako bazalka, oregano, tymián, rozmarýn, levandule, majoránka a šalvěj. A nezapomeňte si bylinky označit názvy, třeba keramický jmenovkami z chráněné dílny.

 

Doporučené osázení spirály

Doporučené osázení spirály

A- jezírko (lze osázet vhodnými vlhkomilnými rostlinami, např. i potočnicí lékařskou); B – máta; C – měsíček lékařský; D – petržel; E – heřmánek; F – řeřicha setá; G – pažitka; H – meduňka; I – koriandr; J – tymián; K – estragon; L – šalvěj; M – oregáno; N – rozmarýn

Psáno pro časopis Zahrádkář.

Přemýšlíte o bylinkové spirále a nevíte jak na to?

Bylinkové spirály rádi navrhujeme a vytváříme. Tak se na nás určitě obraťte, pomůžeme vám: http://www.zahradnipomoc.cz/