Odpad je jeden z největších problému, které zatěžují životní prostředí naší planety.
Zkuste se schválně podívat do vlastního odpadkového koše. Snad samozřejmostí je v dnešní době třídění plastů, skla, obalů Tetrapak a papíru. Přesto se v našem koši nachází spousta odpadu, který by se dal ještě využít a navíc může být velmi nebezpečný pro životní prostředí a lidské zdraví při jeho prostém vyvezení na skládku. Jedná se o bioodpad – v odborných kruzích známý pod vtipnou zkratkou BRKO (biologicky rozložitelný komunální odpad). Tímto názvem se označují různé zbytky potravin, odřezky ze zeleniny a ovoce, pytlíky od čaje, kávový lógr, odpad ze zahrádky- tráva, listí, uschlé květiny apod. Čerstvě vyhozené vypadají tyto odpadky velmi neškodně. Problém je ale v tom, že tohoto smetí je téměř 50% z veškerého komunálního odpadu. Při ukládání tak velkého množství na skládku, dochází bez přístupu kyslíku k masivnímu hnití a tím k tvorbě skleníkových a zapáchajících plynů. Ilustrovat nám to může například zápach linoucí se od popelnic. Ten je v drtivé většině způsoben právě hnijícím bioodpadem. Dalším problémem je uvolňování určitých chemických sloučenin (v tomto případě organických kyselin), které rozpouštějí jiné odpady a tím se uvolňují další nebezpečné látky, které mohou znečistit podzemní vody či ovzduší.
To byl důvod ekologický. V současném světě má však nemalý význam (přiznejme si – ten největší) ekonomický pohled na věc. I zde však vítězí kompostování. Ze státních peněz se například ušetří prostředky na odstraňování škod na životním prostředí a peníze spojené s rekultivacemi skládek. Obec zase může při správném zacházení s bioodpadem ušetřit za svozu odpadů, což se může projevit i na levnějších poplatcích pro občana.
Ušetříme také na nákupu drahých hnojiv a pěstebních substrátů – kompost je nám totiž plně vynahradí. Hlavní vlastností kompostu je totiž vliv na úrodnost půdy. Kompost obsahuje humus, což je takový půdní energy drink. Navíc humus v půdě zadržuje vodu, čímž živiny v něm obsažené zpřístupňuje mnohem lépe pro rostliny. A k výčtu jeho kladných vlastností přidejme ještě zachycování škodlivých látek, vyrovnávání půdní kyselosti, zlepšování kyprosti a soudržnosti půdy, čímž značně snižuje riziko půdní eroze a zároveň stimuluje růst a posiluje zdraví pěstovaných rostlin.
V neposlední řadě je krmení kompostu silně návykové a u většiny kompostářů se kompost stává dalším členem rodiny (jako třeba u nás doma).