Přírodní zahrada má být místem milým rostlinám a zvířatům stejně jako lidem, to je hlavní myšlenkou projektu Natur im Garten – Přírodní zahrada.

Pro každou zahradu, která chce být oceněna jako přírodní zahrada platí tři hlavní kritéria: žádná rašelina, žádná umělá hnojiva, žádné pesticidy. Pak už záleží na možnostech konkrétní zahrady, která další z daných kritérií může splnit: třeba luční trávník, zahradní jezírko s rostlinami, suchou zídku, domácí druhy keřů a další.

Projekt Natur im Garten – Přírodní zahrada se během několika let stal jednou z nejúspěšnějších a nejoblíbenějších ekologických akcí Spolkové země Dolní Rakousko. Kraje Vysočina, Jihomoravský a Jihočeský sousedící s Rakouskem se do projektu Přírodní zahrady bez hranic připojili teprve nedávno a letos se u nás objevily první oceněné zahrady. V rámci tohoto projektu byla také vydána kniha Moje přírodní zahrada. I tak stojí určitě za to zajet si pro inspiraci do Rakouska, nápady ze zdejších zahrad lze použít i u nás. Vydali jsme s občanským sdružením Přírodní zahrada do několika z nich a dvě nejzajímavější se Vám tady pokusíme popsat.

 

Zahrada manželů Parbusových

vítá hned milou předzahrádkou se vzrostlým břestovcem a stolkem s meruňkami ke koupi, to je k vidění i na jižní Moravě, ale tady nemusíte zvonit a rovnou si můžete vybrat vaničku s ovocem a příslušný obnos vhodit do kasičky vedle. Vstup do dvora i do domu je průjezdem, jak to u ulicové zástavby bývá, ve dvoře nás vítá paní domu a pak, paní promine, hlavně osel. Osel pak postupně velmi ochotně pózuje ve všech částech zahrady a nechává se hladit a drbat. Podle paní Parbus je osel výjimečný nejen tím, že je velmi společenský, ale hlavně tím, že spásá jen trávník a květin a zeleniny si nevšímá.

travni-sekacka-zn-osel_220_194

Celý pozemek je úzký a dlouhý a v šířce domu se táhne do mírného kopce až za humna, prostředkem zahrady se klikatí pruh trávníku, o který pečuje zmíněný oslík. Po stranách jsou bohaté trvalkové záhony, které paní Parbus nijak nesvazuje v jejich samovolném vývoji, semena nechává přirozeně dozrát a vysemenit. Roste tu také množství menších stromů, často ovocných. V zahradě postupně objevujeme malá zahradní jezírka, vytvořená ze starých věcí – z kádě, kotle, korýtka a různá drobná zákoutí nebo taky zašívárny s posezením. Jako v každé přírodní zahradě, ani tady nechybí kompost, tentokrát opět ze staré kádě.

zakouti-s-bylinkovou-zahradou_219_193

Za bránou, kde je ulička s vinnými sklepy, pozemek pokračuje bylinkovo-zeleninovou zahrádkou, ovocným sadem se starými odrůdami a vinicí. Na kraji vinice potkáváme starý viniční domek, který sem pan Parbus zachránil – nechal přenést z původního místa v rámci záchranného programu místních vinařů.

Blízko kuchyně, hned zkraje zahrady, je cihlová terasa s posezením stíněná hrušní a slunečníkem, kde dostáváme po návratu kávu a výborné domácí koláče.

Z celé zahrady je cítit, že je tvořená srdcem, je milá a přímá, stejně jako její majitelé, je to vesnická zahrada na vesnici a nepotřebuje si hrát na něco jiného, sedí do daného místa a krajiny. Návštěvu zahrady Parbusových ve Wolfpassingu lze vřele doporučit.

 

Zahradu manželů Hacklových

najdete na nejvyšším místě Mistelbachu, v novější zástavbě rodinných domů na severo-západě města. Ústředním bodem zahrady je koupací jezírko, plné vodních rostlin, ověnčené z jedné strany dřevěnou terasou, z druhé strany mělkou pobřežní zónou s vodními rostlinami, které jsme v horký letní naší návštěvy majitelům upřímně záviděli. Dům je do zahrady orientován velkou prosklenou zimní zahradou, která má přesah až do prvního patra, i za chladného počasí tak mají majitelé možnost „být na zahradě“. Před osmi roky přikoupili další část zahrady, na které se nechali inspirovat formálními anglickými zahradami. Velmi příjemným prvkem je zapuštěná kruhová terasa obklopená vzrostlými stromy, která jednak zpestřuje jinak rovný terén zahrady a za druhé nabízí příjemné posezení v horkých letních dnech i v chladných dnech po zbytek roku, kdy je možné hřát se tu u ohňe.

koupaci-jezirko_222_196

K občerstvení nám byla v zahradním domku nabídnuta šťáva z voňavého muškátu, který jsme si hned po zjištění, že si ho můžeme i koupit, koupili a šťávu určitě vyzkoušíme.

Pro manžele Hacklovi, kteří jinak pracují v kanceláři, je zahrada velkým koníčkem, kterému věnují svůj volný čas, jejich zahrada je příkladem toho, že i koupání může být bez chemie a formální zahrada může být přírodní.

Více fotek lze shlédnout na našem facebooku.