Ježka zná každý, to bezesporu. I když mám bohužel pocit, že v posledních letech ježka nejčastěji vídáme sraženého autem někde u silnice. Tento článek je tedy o tom, jak nalákat ježka do zahrady a jak mu zde vytvořit vhodné podmínky, tak aby měl co nejmenší potřebu vaši zahradu opouštět a utkávat se s nočním silničním provozem.

Nejdříve si ale ježka představíme. Správně bychom ale měli říct ježky, protože na našem území žijí vlastně dva druhy: ježek západní a ježek východní. A jelikož se u nás vždy západ s východem potkávaly, najdeme tak u nás oba dva druhy téměř na celém území. I když tomu západnímu se nechce úplně na východ (tedy za velmi zhruba za osu Opava – Znojmo) a ten východní zase nerad překračuje hranici vymezenou zhruba osou Děčín – České Budějovice. Jelikož chování a nároky jsou u obou druhů velmi podobné, je jejich rozlišování spíše pro přírodní fajnšmekry. Ale právě takový jistě na naše stránky chodí, takže si je popíšeme blíže. Hlavní viditelný rozdíl je v bodlinách – ježek západní je má uhlazené jedním směrem a stejnoměrně tmavobíle pruhované, ježek východní má bodliny neuspořádané (všemi směry), nepravidelně pruhované a hlavně (důležitý znak!) jich má asi jen 6000, tedy o 1000 míň než ježek západní.

Čím je ježek užitečný

Ježka na zahradě bychom si měli vážit a hýčkat zejména pro jeho apetit. Patří mezi hmyzožravce, hlavní složkou jeho potravy jsou  ale i drobníbrouci, kobylky, larvy hmyzu, slimáci, žížaly ale i drobní hraboši nebo žáby. I když od dětství známe obrázek ježka s jablíčky na bodlinách, rostlinnou stravu jako semena a plody požírá spíše výjimečně. Za jednu noc dokáže ježek zkonzumovat až 70 g potravy (pro představu čokoládová tyčinka např. Snickers – ne nebojte, nejsem jimi placen – má váhu 50 g) a to už je řádná porce slimáků a hmyzu. S podporou ježků souvisí i nepoužívání pesticidů (postřiků a návnad) na hubení hmyzu a slimáků, jednak přichází o přirozenou potravu a navíc se může velmi snadno sám otrávit.

Zahrada, které ježek neodolá

A jak ježkovi zatraktivnit zahradu? Pro vidinu maximálního soukromí, staví v současnosti hodně majitelů pozemků bytelné ploty z betonových prefabrikátů nebo dřeva. Taková zábrana je však pro ježka (a ostatně pro většinu živočichů) neproniknutelná. Také klasický drátěný plot není snadno průlezný. U těchto plotů bychom na několika místech měli udělat vstupní malé otvory. Pro dobrou průchodnost pro živočichy jsou naopak vhodné živé ploty a ploty plaňkové (i ty lze v současnosti sehnat již v moderním designu).

budka-pro-jezky_376_353

Dalším prvkem v zahradě, který velmi zvýší pravděpodobnost výskytu ježka, je vhodný úkryt.  Bohatě postačí hromada větví a listí někde v klidném a stinném koutě zahrady. Ježek se zde ukrývá přes den, a pokud mu hromada vyhovuje, vyvádí zde své mladé či dokonce přezimuje. Tento ukrýt můžeme vylepšit i postavením budky pro ježka (někdy se používá výraz domeček pro ježky).  Jde o jakousi dřevěnou bednu s tunýlkem jakožto vchod. Budku vysteleme suchým materiálem (listí, seno, noviny apod.) a zakryjme hlínou (popř. kompostem), listím a větvemi, že vyčuhuje jen vchod do tunýlku. Pro odvětrávání vlhkosti je dobré budku opatřit nějakou trubkou ústící z hromady ven. Pokud se Vám nechce budka pro ježka složitě vyrábět, můžeme Vám nabídnout v našem obchůdku hotovou, navíc vyrobenou chráněnou dílnou – stačí kliknout na odkaz.

budka-pro-jezky_375_352

Také bychom se měli rozhlédnout po zahradě, zda na ježka u nás nečíhá nějaké nebezpečí. Nádrže na vodu a různé jímky by měli být přikryté, do jezírka umístíme dřevěnou desku, aby v případě pádu se po ni dostal ven na břeh. Buďme opatrní i při zahradních pracích. Před sečením kosou nebo křovinořezem si místo projděme, zda se zde ježek zrovna neukrývá. Často bývá ježek také bohužel upálen za živa při pálení hromad dřeva nebo listí. Pokud už potřebujeme něco spálit (zejména nějakou hromadu dřeva, protože přírodní zahradník nikdy listí nepálí! – buď jím mulčuje, nebo ho zkompostuje. Ostatně i větve mohou mít mnoho užitečnějších využití, než jen jejich spálení), nezapalujeme celou hromadu, ale pálíme ji po menších částech, tak že tam materiál postupně opatrně přihazujeme.

Ježek a zima

Ježek přes zimu spí (hibernuje). Aby zimu zdárně přežil, musí si vytvořit dostatečné množství tukových zásob. Může se ale stát, že najdeme později na podzim nebo i v zimě, venku vysíleného ježka. V takovém případě je dobré se ujmout, jinak by zahynul. Pro bližší informace, kdy ježka vzít domů, jak o něj správně pečovat, kdy ho vypustit a pro další podrobné informace, si dovolím čtenáře odkázat ne web Ježek v nouzi.

Článek vznikl na základě autorových znalostí – ty jsou mimo jiné i v mé knize Zakládáme a udržujeme ekozahradu :-), knihy Atlas savců (autorů Dungel a Gaisler), Metodiky ČSOP č. 33 Ježci (od Zuzany Pokorné) a také na základě informací British Hedgehog Preservation Society (Britská společnost na ochranu ježků) http://www.britishhedgehogs.org.uk/ .

V roce 2015 vyšla v nakladatelství Grada nová kniha Ježek v zahradě poskytující mnoho informací a tipů, jak ježkovi zpříjemnit život na zahradě, jak ho správně přikrmovat, jak poznat, kdy ježek potřebuje naši pomoc a jak správně pomáhat. Její přečtení vřele doporučuji.