Pojem mulčování znamená přikrývání povrchu půdy různým materiálem. Ten může být oragnického původu (kůra, listí, sláma, jiné rostlinné zbytky apod.) nebo minerálního (štěrk, kačírek apod.).
Než se dostaneme k důvodům, proč mulčovat, podívejme se do přírody. Téměř všude je půda něčím pokrytá – buď rostoucími rostlinami, nebo jejich tlejícími zbytky (listí, jehličí). Málokdy tak narazíme na místo s holou půdou. Naopak na místě, kde člověk cokoliv pěstuje, bývá holá půda pravidlem. Navíc často u zahradníků převažuje názor, že čím je půda holejší, tím je úrodnější a také estetičtější. A tak na zahradách a předzahrádkách převažuje barva hnědá nad zelenou.
V našem současném přetechnizovaném světě se také zapomíná na jednu důležitou věc. Půda není jen mrtvým substrátem (tedy zatím) kde koření rostliny. Je plná nejrůznějších malých i velkých organismů, kteří mají zásadní podíl na její úrodnosti a kteří také nemají moc rádi půdu bez pokryvu. Proto i na ně má mulčování kladný efekt.
Na obnaženou půdu působí mnoho negativních vlivů. Předně je mnohem náchylnější na erozi. Kapky deště narušují horní vrstvu půdy, pokud prší silněji, pramínky vody s sebou odnášejí množství půdy. Také vítr má při holé půdě výrazný podíl na erozi. Rovněž sluneční paprsky kupodivu nedělají půdě nikterak dobře. Zvláště na zmíněné půdní organismy, které zabíjí UV záření. Půda se navíc nadměrně přehřívá a vysouší, což neprospívá ani jim ani pěstovaným rostlinám. Velkou výhodou je, že při použití organického mulče (tedy z biomasy či jinak řečeno z rostlinných zbytků) napomáháme ke vzniku důležitého humusu, čímž si zlepšujeme úrodnost naší zahrádky. V neposlední řadě vrstva mulče brání růstu plevelů.
Je jasné, že pokud chceme ze zahrady sklízet nějakou úrodu nebo pěstovat námi oblíbené květiny, nepodaří se nám nikdy dosáhnout úplného pokryvu půdy jako v přírodě pěstovanými rostlinami. A zde se právě nabízí velmi výhodně využít mulčování.
Ovšem i mulč má některé méně vhodné vlastnosti. Mezi komunitou přírodních zahradníků je určitě nejdiskutovanější téma – škůdci a zvláště pak slimáci. Je pravdou, že v prostředí vlhkého mulče se slimákům může líbit, nesmíme ale zapomínat, že stejně tak se zde daří nejrůznějším dravým užitečným živočichům (brouci, stonožky, žáby atd.), kteří si smlsnou na slimáčích vajíčkách a jejich potěru. Mimo jiné existuje studie Angličanů, kteří srovnávali dlouhodobě porosty brambor zamulčovaných a nemulčovaných a nezjistili žádný průkazný rozdíl. Prostě když slimáci jsou a jejich hodně, můžou Vám sežrat úrodu i s mulčem či bez mulče.
Při použití suchého hrubšího materiálu k mulčování (například kůra nebo sláma) můžou naše rostliny ze začátku trpět nedostatkem dusíku. Ten totiž ze začátku spotřebovávají i bakterie, které rozkládají suchý (na uhlík bohatý) mulč. Při výsadbě nových rostlin do nového suchého mulče je proto vhodné ze začátku rostliny přihnojovat, například kopřivovou jíchou. Po určitém čase se ustálí rovnováha a rozkládající se mulč naopak obohacuje půdu o potřebné živiny.