Suché zídky jsou ozdobou a zároveň velmi užitečnými prvky nejen v přírodních zahradách.

Vznikají naskládáním kamenů na sebe tzv. na sucho, tedy bez použití pojiva jako je malta či beton. Jako výplň spár je ale možné použít zeminu, do které se vysázejí vhodné rostliny. Odedávna se suché zídky stavěly na místech, kde bylo potřeba zpevnit svah či zmírnit nerovnosti terénu. A přesně pro tyto účely je i dnes suchá zídka dobrým řešením. V zahradní architektuře se využívají pro řešení svažitých pozemků, vjezdů do garáže nebo zahloubeného posezení. Suchá zídka z vhodně zvoleného materiálu navíc působí i ve většině moderních zahrad velmi přirozeně. Ovšem suché zídky mají využití i na nesvažitých pozemcích, jako samostatně stojící zídky na rovině, ohraničení pozemku či terasy a také při výstavbě vysokých záhonů.

Funkce suché zídky

Kromě již zmíněné atraktivnosti, tedy prvku ozvláštňující zahradu, má použití suchých zídek mnoho výhod. Suché zídky jsou při dobrém založení velmi odolné zejména proti mírným pohybům terénu a vlhkosti, voda totiž může suchou zídkou volně. Materiál na suché zídky je většinou snadno dostupný a kvalitně založená suchá zídka, vydrží bez problému po mnoho desetiletí (ba i století). Suché zídky jsou také životním prostorem pro nejrůznější živočichy a rostliny. Zvířatům vyhovuje teplo sálající z kamenů, dutiny slouží jako úkryty přes den, ale i k přezimování. V suchých zídkách hnízdní včely samotářky, dravé vosičky, čmeláci, jsou útočištěm pro užitečné pavouky, brouky a stonožky. Také ještěrky, slepýši a žáby zde najdou příhodné úkryty a na oplátku pomáhají na zahradě proti slimákům a jiným nevítaným hostům. Suchá zídka má i funkci protierozní, braní splachování půdy na svažitých pozemcích. Právě pro tyto funkce, které mají pozitivní vliv na životní prostředí okolo nás, patří suché zídky mezi nejzákladnější prvky přírodní zahrady.

Materiál

Na suché zídky se mohou použít různé druhy přírodního kamene (žula, břidlice, vápenec, pískovec atd.). V ideálním případě volíme materiál, který je typický pro daný region, případně koresponduje s již založenými prvky na zahradě.  Úplně nejlepší a nejúspornější variantou je použít kámen, který byl „vytěžen“ přímo na našem pozemku např. při výkopových pracích na základech domu. Někdy se lze setkat i s použitím recyklovaného stavebního materiálu jako cihly nebo kusy betonu, které paradoxně mohou vypadat velmi přírodně.

 

Důležitým parametrem suché zídky, je její výška.  Odvíjí se od ní totiž, jakým způsobem bude zídka založena. Při výšce do 100 cm nemusí mít zídka mrazuvzdorné základy.

Stavba suché zídky

Na místě budoucí suché zídky je potřeba odkopat zhruba 30 – 40 cm až na zhutnělé podloží. Pravidlem je, že zídka u paty by měla být širší než v nejvyšším místě – ideální šířka u paty je 1/3 výšky zídky, podle toho volíme tedy šířku výkopu. Následně založíme 15 -20 cm podklad z dobře udusaného štěrku a drceného kamene. Na nejspodnější vrstvu zídky použijeme největší kameny, které budou částečně uloženy pod úrovní terénu. Dále pokládáme kameny, tak aby do sebe dobře zapadaly a nekývaly se. Platí pravidlo, že dokud se kámen kýve, neměl by se pokládat další. Pokud chceme zídku osazovat rostlinami, je potřeba vyplňovat prostory mezi kameny substrátem, který vyrobíme smícháním zahradní zeminy a stejného dílu směsi písku a štěrku. Používáme ho však uvážlivě, velké množství substrátu mezi kameny snižuje vlivem vody bytelnost zídky. Při stavbě je dobré rovnou sadit do spár rostliny. Kořenové baly pevněji drží a ulehčíme si tím výrazně práci. Při stavbě ve svahu stavíme zídku tak, aby se mírně nakláněla směrem do svahu. Sklon přední stěny by měl být zhruba 10 – 15%, což znamená, že ve výšce jednoho metru se zídka odklání směrem do svahu o 10 – 15 cm oproti patě zídky. Pro správnou funkčnost zídky a odolnost, vysypáváme při stavbě prostor mezi zídkou a svahem hrubším štěrkem, který slouží jako drenážní materiál, který odvádí vodu pryč ze svahu. Pokud si kameny necháme přivézt přímo z lomu, budeme mít jistě k dispozici i množství malých úlomků a kamínku, které se dobře využijí právě jako drenáž zídky.  Poslední řadu kamenů na vrchu zídky vyskládáme z velkých plochých kamenů, což zvýší stabilitu zídky a navíc to vypadá efektně.

Pokud výškový rozdíl terénu je vyšší než jeden metr je lépe založit dvě nebo více nižších zídek terasovitě nad sebou. Zídky se mohou střídat s rovinkami nebo mírnými svahy. Pokud by bylo tento vyšší výškový rozdíl z nějakého důvodu nutné řešit jednou zdí vyšší než jeden metr, je potřeba pro zídku vytvořit betonový základ zasahující až do nezámrzné hloubky (tedy minimálně 80 cm). V takovém případě je již nasnadě najmout si na stavbu zídky odbornou firmu.

Rostliny vhodné do suché zídky

Najdeme mnoho rostlin, které můžeme vysadit na suchou zídku. Mělo by se jednat ale o trvalky, spíše suchomilné a nejlépe  menšího vzrůstu. Na suché zídky se hodí i různé druhy u nás původních rostlin jako rozchodníky (Sedum), lomikámen (Saxifarga), netřesky (Sempervivum), dále mateřídouška (Thymus), jahodník měsíční (Fragaria vesca), jestřábníky (Hieracium), tařice skalní (Alyssum saxatile), různé rozrazily (Veronica) či dobromysl (Origanum). Také množství nejrůznějších pěstovaných skalniček najde na suché zídce ideální podmínky pro růst. Suchá zídka se ovšem může nacházet i namístě velmi stinném a vlhkém. V takovém případě volíme pro osazení zídky například kapradiny.

Pokud nemáme na pozemku dostatek místa nebo kamenů na zídku a přitom bychom rádi využívali výhod spojených zejména s výskytem užitečných živočichů obývajících prostředí mezi kameny, můžeme vytvořit třeba menší hromadu kamení, vzhledově se blížící spíše hrubé skalce. Poskytne dostatek úkrytů živočichům a i v této hromadě můžeme vyplnit některé spáry zeminou, zasadit zde suchomilné rostliny a udělat z ní zajímavý prvek i na menší zahrádce.

Článek vyšel poprvé v časopisu Zahrádkář (březen 2013).

Návrhy a realizace suchých zídek do vaší zahrady

Se stavbou suchých zídek máme hodně zkušeností. Pokud chcete suchou zídku ve vaší zahradě, určitě se na nás obraťte: http://www.zahradnipomoc.cz/